Romeo a Romeo..??5
10. 12. 2010
5.
Hotaka: (odvážil jsem zvednout pohled k jeho očím)já….omlouvám se….Jestli mi dáš kopačky…..pochopím to…
Michiko: Co blázníš?(nechápavě jsem nadzvedl obočí)…kdybych ti dal kopačky….byl bych řádnej haizl…ale nejsem…a miluju tě….takže nevydím důvod proč tě opouštět….každý máme minulost….a doufám že mi nelžeš že si přestal….jestli zjistím že…..(vzdychl jsem si….)Asi bych tě musel fyzicky napadnout…(objal jsem ho)
Hotaka: (vyloženě mi promluvil do duše…když mě objal nedokázal jsem v sobě udržet slzy….)Vážně se moc omlouvám…měl jsem ti to říct….(Přišli na mě vzlyky….)složil jsem se….oči jsem měl zarudlé jak jsem měl špatné svědomí)
Michiko: (vzal jsem ho do náručí a odnesl dolů do obýváku…)Tak už nebreč….no ták…(pohladil jsem ho po zádech a podal papírový kapesník)
Michiko: (Vzal jsem kapesník do dvou prstů jako bych měl v rukou chorobu)ehm….díky?
Hotaka: (uslyšel jsem jak někdo schází ze schodů)ahoj….Soro…(usmál jsem se…oči měla červené jak králík….)*ahoj….*
Michiko: No nazdar…(pozdravil jsem…pohlédl jsem na Hotaku)už by jsme mohli jít ne??
Hotaka: (zvedl jsem se…)Soro tak mi už půjdem…*Já myslela že tady přespíš a on půjde domů*(vzdychl jsem)Soro to nepůjde…tohle je Michiko….ehm…můj přítel…
Michiko: (pozvedl jsem hlavu a chytl Hotaku za paži)pojď půjdeme domů…*Co si myslíš že děláš…??*(Jednu mi natáhla)…Co si myslíš že kurwa děláš??(vyjel jsem po ní…)
Hotaka:myslím že už by jsme opravdu měli jít….
Hotaka: (odvážil jsem zvednout pohled k jeho očím)já….omlouvám se….Jestli mi dáš kopačky…..pochopím to…
Michiko: Co blázníš?(nechápavě jsem nadzvedl obočí)…kdybych ti dal kopačky….byl bych řádnej haizl…ale nejsem…a miluju tě….takže nevydím důvod proč tě opouštět….každý máme minulost….a doufám že mi nelžeš že si přestal….jestli zjistím že…..(vzdychl jsem si….)Asi bych tě musel fyzicky napadnout…(objal jsem ho)
Hotaka: (vyloženě mi promluvil do duše…když mě objal nedokázal jsem v sobě udržet slzy….)Vážně se moc omlouvám…měl jsem ti to říct….(Přišli na mě vzlyky….)složil jsem se….oči jsem měl zarudlé jak jsem měl špatné svědomí)
Michiko: (vzal jsem ho do náručí a odnesl dolů do obýváku…)Tak už nebreč….no ták…(pohladil jsem ho po zádech a podal papírový kapesník)
Michiko: (Vzal jsem kapesník do dvou prstů jako bych měl v rukou chorobu)ehm….díky?
Hotaka: (uslyšel jsem jak někdo schází ze schodů)ahoj….Soro…(usmál jsem se…oči měla červené jak králík….)*ahoj….*
Michiko: No nazdar…(pozdravil jsem…pohlédl jsem na Hotaku)už by jsme mohli jít ne??
Hotaka: (zvedl jsem se…)Soro tak mi už půjdem…*Já myslela že tady přespíš a on půjde domů*(vzdychl jsem)Soro to nepůjde…tohle je Michiko….ehm…můj přítel…
Michiko: (pozvedl jsem hlavu a chytl Hotaku za paži)pojď půjdeme domů…*Co si myslíš že děláš…??*(Jednu mi natáhla)…Co si myslíš že kurwa děláš??(vyjel jsem po ní…)
Hotaka:myslím že už by jsme opravdu měli jít….
Komentáře
Přehled komentářů
tak to je něco....to bych od ní nečekala...doufám že se to vyřeší :) jen tak dál...čekám na další díl...takže honem :)
další!!
(Neko , 11. 12. 2010 10:02)hůůůů....dokonaléé...já si ty dva zamilovala ...... hééééé závislost honem další
ups...
(Nioru, 29. 7. 2011 20:12)